Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

                           Globální oteplování

 

 Od začátku 19. století se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila téměř o polovinu, a to především v důsledku zvýšeného používání fosilních paliv. S tím se pojí intenzivnější skleníkoví efekt oteplující Zemi. Zdá se, že globální oteplování v nadcházejícím se století ještě urychlí. I v lokálním měřítku se jedná o závažný jev, ale z hlediska celé planety jde o změnu zásadního charakteru.

 

                                         Měnící se podnebí

 

 Vědci se obvykle shodují na tom, že globální oteplování je jev vyvolaný spíše lidskou činností než přirozenými změnami podnebí. Jeho hlavní příčinou je zvýšená hladina oxidu uhličitého ve vzduchu, ale i dalších skleníkových plynů, jako například metanu nebo chlorofluorouhlíků. Předpovídat důsledky globálního oteplování je nesmírně obtížné, neboť ve hře je příliš mnoho proměnných. Protože jsou však zemské systémy, jako například atmosféra či mořské proudy, dynamické, nebude mít oteplování tytéž dopady na celý svět. Podle současných počítačových předpovědí budou v příštích padesáti letech pociťovat největší oteplení oblasti ve vysokých zeměpisných šířkách. To lze pozorovat již dnes na Antarktickém poloostrově, kde od roku 1960 stouply letní teploty o 2 C. Paradoxně teplejší oblasti světa mohou zažívat abnormálně chladná období, neboť dojde k posunu počasí. 

 

                                      Další příčiny oteplování

 

 Současné oteplování podnebí může být alespoň z části způsobeno i jinými změnami než jen vyšší koncentrací skleníkových plynů. Může se jednat o přirozenou změnu podnebí spojenou se skončením malé doby ledové,která trvala od 15.století do poloviny 19.století. Oteplování bývá také důsledkem přirozených oscilací. Severoatlantická oscilace byla téměř po celá 90.léta 20.století kladná. Silný El Niňo se stal příčinou nejteplejšího roku nedávné  minulosti(1998).Ústup ledovců v tropické Africe, často přičítaný globálnímu oteplování, je způsoben snížením sněhových srážek, zvýšení teplot zde nebylo zaznamenáno.Také změny slunečního záření mohou ovlivňovat podnebí. V minulosti souvisela období, kdy bylo zaznamenáno jen málo slunečních skvrn, s obdobími,kdy bylo velmi chladno. Období nízké sluneční aktivity nazývané Maunderovo minimum lze považovat za nejchladnější období malé doby ledové.Na druhou stranu,jestliže sluneční aktivita vzroste, jako tomu bylo v 90.letech 20.století,sluneční vítr, tj. proud částic přicházejících od Slunce,zesílí. Odchýlí kosmické záření a v něm obsažené nabité částice,které reagují  s molekulami vzduchu a podílejí  se na tvorbě oblaků.Silnější sluneční aktivita je tedy příčinou nižší oblačnosti. Odraz slunečního záření od oblaků je pak menší, takže zemský povrch pohlcuje více tepla a vzduch se více otepluje. Někteří vědci věří, že tím se vysvětluje oteplení v 90.letech, ale jiní o tom pochybují.

 

                                       Stoupající hladina moře

 

 Od začátku 20. století došlo k ústupku většiny světových ledovců a jejich tavná voda přispěla ke zvyšování hladiny moří o několik milimetrů za rok. Pokud v důsledku tání dojde k rozlomení Západního šelfového ledovce na Antarktidě, bude se hladina moří zvyšovat ještě daleko rychleji. Ke stoupání hladiny moří by na oteplující se planetě přispělo také termální rozpínání, protože voda s teplotou nad 4 C má menší hustotu než voda studená. Různé projekce zvyšování hladiny moří se od sebe značně liší, neboť některé klimatické podmínky mohou změnu urychlit, zatímco jiné ji mohou zmírnit. Dřívější odhady, které počítaly s tím, že se hladina do roku 2100 zvedne o 4 m i více, se nyní zdají být přehnané, ale i 50 cmby mohlo mít dramatické dopady na pobřežní města a na ostrovní národy celého světa.

 

                                                Déšť a sucho

 

Když se zvýší teplota zemského povrchu, zvýší se tím také vypařování a vznikne více oblaků a bouřek. Už nyní existují důkazy o tom, že se bouřky vyskytují častěji, třebaže z krátkodobých změn nelze usuzovat na dlouhodobé trendy. Zdá se také, že  dnes bouřky způsobují větší škody než dříve, ale i tento závěr je nutno brát s rezervou, protože na tom může mít svůj podíl zvyšující se hustota lidské populace. Se změnou srážek a s posunem tlakových systémů bude v některých částech Země více pršet, zatímco v jiných bude větší sucho. Podle nedávných projekcí se jedním z těchto sušších regionů  stane americký Středozápad, tedy oblast, kde jsou srážky už dnes limitujícím faktorem pro pěstování zemědělských plodin.

 

 

 

                                        Oteplování a příroda

 

 Změny počasí budou také příčinou změn přírodního prostředí. Kde se oteplí a zvýší úhrn srážek, tam budou louky nahrazeny lesy. Jehličnaté lesy na dalekém severu se zřejmě rozšíří do oblastí tundry a na horách se při zvýšení průměrné teploty posunou vegetační pásma do vyšších výšek. Pro některé rostliny a živočichy to bude znamenat nové příležitosti, ale pro mnohé druhy, například pro ledního medvěda bude přežití daleko obtížnější.

 

                                            Budoucnost

 

 Globální oteplování  možná bude největší změnou prostředí způsobenou člověkem. Cílem kjótského protokolu z roku 1997 bylo dostat emise oxidu uhličitého pod kontrolu. Ale i kdyby tento protokol ratifikovaly všechny země světa, vracel by se proces globálního oteplování jen velmi těžko zpět. K tomu by bylo třeba vzdát se spalování fosilních paliv a začít daleko více využívat obnovitelné zdroje energie – například solární energie. Podle mezivládní schůzky o klimatických změnách by se emise mohly začít snižovat přibližně okolo roku 2050, ale i kdyby k tomu došlo, uběhnou ještě desítky let, než oteplování skončí. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

otázka

(Káťa, 28. 5. 2014 6:35)

Coš tedy znamená ,že díky oteplování může dojít ke konci světa? př. Že se potopí velká města u moře protože se zvíší hladina?

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA